Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 35 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Grunge aneb rock raných 90. let 20. století - pouze hudební žánr nebo i životní styl?
PODVALOVÁ, Lenka
Tato diplomová práce se zaměřuje na hudební subžánr grunge, a především na subkulturu, která k němu náleží. Zkoumá vznik a rozvoj subžánru, jeho vlivy i signifikantní znaky. Reflektuje rovněž specifické vizuální aspekty stylu grunge, které odrážely a jistým způsobem i definovaly tehdejší generaci mladých. Analyzuje také poselství a myšlenky spojené se subkulturou, často přinášející nové pohledy na autenticitu, svobodu a individualitu. Práce usiluje o zasazení grunge do nového rámce s tezemi sociologů Dicka Hebdige a Ericha Fromma. Skrze tuto analýzu se snaží porozumět, jaké prvky a hodnoty grunge komunitu formují a jakým způsobem se promítají do života jejích členů. Tímto komplexním přístupem se práce snaží vhodně osvětlit mnohostrannost a hloubku subkultury grunge a ukázat její významné místo v kulturním a sociálním kontextu.
Česká populární hudba jako platforma pro tematizaci ženské sexuality
Bláhová, Andrea ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Kolářová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce s názvem Česká populární hudba jako platforma pro tematizaci ženské sexuality se zabývá mladými českými interpretkami, které skrze svou tvorbu, rozhovory v médiích a performance na koncertech tematizují ženskou zkušenost. Vybrané texty písní pěti interpretek, rozhovory a zápisky z terénního deníku jsem analyzovala pomocí kvalitativní obsahové analýzy a výsledky dále interpretovala v sedmi různých tematických kategoriích. Diplomová práce se skládá z teoretické a empirické části. V teoretické části se věnuji především definování postfeminismu a postfeministické citlivosti, populární kultury a vnímání tělesnosti v prostředí populární hudby. Empirická část se skládá z metodologických postupů, kvalitativní obsahové analýzy a následné interpretace.
Transformace české předlistopadové alternativní rockové hudby v 90. letech 20. století
Fikarová, Lucie
Studie se zaměřuje na klíčové dobové trendy, které v 90. letech 20. století v pozitivním i negativním směru ovlivnily proměnu kdysi alternativní rockové scény. Pozornost je věnovaná zejména vnějším faktorům (např. hudebnímu managementu, komercionalizaci), opomenuty však nejsou ani faktory vnitřní (osobní vývoj aktérů). Vliv těchto faktorů na proměnu zkoumaného prostředí autorka mapuje na základě analýzy dobových hudebních časopisů, rozhovorů a orálně historického výzkumu (zahrnující provozovatele hudebních klubů, hudebního publicistu a hudebníky).
Digitální komunikace vybraných českých hudebních interpretů cílících na zahraniční trh za rok 2021
Vojík, Vít ; Ježková, Tereza (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Cílem práce je popsat situaci na českém hudebním trhu z hlediska využívání sociálních médií tuzemskými interprety pro jejich propagaci do zahraničí. Teoretická část se věnuje důležitosti budování osobní značky pro růst digitální komunity interpretů a následně předkládá teoretické poznatky o tvorbě obsahu pro sociální média. Praktická část analyzuje komunikaci 3 vybraných tuzemských interpretů cílících na zahraniční trhy v roce 2021. Získaná data jsou porovnávána mezi sebou a s teorií. V závěrečné části jsou popsána autorova komunikační doporučení.
Podcastový pořad o proměnách české hudební scény během dob covidových
Kulhavý, Tomáš ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Němcová Tejkalová, Alice (oponent)
Praktická bakalářská práce reflektuje českou hudební scénu očima hudebníků, podnikatelů v hudebním průmyslu, producentů i techniků a zvukařů během světové pandemie viru Covid-19. Práce se skládá ze dvou částí - teoretické a praktické. Praktická část, s názvem Tóny v temných časech, je stěžejní a má podobu přibližně patnáctiminutové podcastové epizody. Popularizačně-naučná nahrávka je složena primárně z rozhovorů s osobnostmi napříč hudebním průmyslem, které vznikaly během roku 2021. Snaží se přiblížit posluchači proměny tohoto odvětví a situaci, ve které se ocitli jeho účastníci. Současně je práce proložena autorovými promluvami, které spojují rozhovory v komplexní nahrávku a dodávají faktuální informace a také autorovi postřehy. Žánrově tak práce čerpá z některých prvků rozhlasové reportáže. Teoretická část vychází z nastudované literatury a dalších zdrojů. Slouží zejména pro kontextuální usazení tématu a popisuje realizaci praktické části práce. V první řadě definuje nezbytné pojmy jako "podcast" a "podcasting". Ve stručnosti se zabývá také historií fenoménu. Dále analyzuje zásadní kulturní restrikce, které zapříčinily "zamrznutí" hudebního průmyslu v České republice. Nakonec podrobně popisuje tvorbu podcastové epizody od původní ideje, přes tvorbu scénáře a průběh rozhovorů, až po postprodukční...
Sexuální obsah současných hudebních videoklipů
Adámek, Petr ; Vedral, Jan (vedoucí práce) ; Štechová, Markéta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zobrazováním sexuálního obsahu v hudebních videích jako produktu masové komunikace mezi hudebním umělcem, případně nahrávací společností a publikem. Hlavním cílem této bakalářské práce je analyzovat a interpretovat jevy zobrazující sexuální chování či nahotu v předem definovaném vzorku hudebních videí. Teoretická část definuje marketingovou funkci videoklipu a vysvětluje principy, jež jsou důvodem k zobrazování sexuálních obsahů v současné produkci videoklipů. Zmíněny jsou také další funkce hudebního videa jako např. sociálně-kulturní či charitativní a taktéž stručná historie videoklipu. Praktická část práce zkoumá na základě obsahové analýzy četnost výskytu sexuálně explicitního obsahu v hudebním videu a jeho formy a nadále je analyzuje. Dvěma předem stanovenými hledisky, jež podléhají pozorování, je přítomnost předem určených projevů sexuálního chování rozděleného do sedmi specifických kategorií a dále přítomnost třech stupňů nahoty. Zkoumaným vzorkem je množina padesáti hudebních videoklipů, jež byly zveřejněny na YouTube v roce 2014 a zároveň v tomtéž roce na této platformě zaznamenaly největší sledovanost. Jde tedy o nejpopulárnější hudební videa na YouTube za uplynulý rok. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Interakce mediálního a marketingového diskurzu na příkladu mediálního obrazu hudebníka Tomáše Kluse
Nováková, Kristýna ; Hejlová, Denisa (vedoucí práce) ; Štechová, Markéta (oponent)
Diplomová práce Interakce mediálního a marketingového diskurzu na příkladu mediálního obrazu hudebníka Tomáše Kluse se zabývá vlivem korporátní agendy na agendu mediální. V teoretické rovině se práce zabývá základními tezemi konstrukce mediální reality a mediálního obrazu, konceptem agenda setting a problematikou hudebního průmyslu. Tedy oblastmi, které se podílejí a ovlivňují marketingový a mediální svět a tvoří tak základní rámec teoretické konstrukce mediální reality. V praktické části je zkoumán konkrétní proces nastolování agend na příkladu tvorby mediálního obrazu českého hudebníka Tomáše Kluse v průběhu tří let. A to prostřednictvím marketingového a PR oddělení hudebního vydavatelství Sony Music Entertainment Czech Republic s.r.o. na zkoumaném vzorku vybraných tištěných médií - deníků MF DNES, Právo a Blesk. Cílem práce je vysledovat, jakým způsobem a do jaké míry marketingový diskurz ovlivňuje diskurz mediální a jaký je výsledný mediální obraz hudebníka.
Is Czech Spotify Gender-Biased?
Křížková, Alžběta ; Hroch, Miloš (vedoucí práce) ; Lütke Notarp, Ulrike (oponent)
Is Czech Spotify gender-biased? Alžběta Křížková Abstrakt Tato diplomová práce zkoumala genderovou nevyváženost na hudební streamovací platformě Spotify a zaměřuje se na české Spotify, respektive českou hudbu. Tato interdisciplinární studie představuje stěžejní teoretické koncepty z teorie platforem, populární hudby a gender studies a ověřuje, zda teorie vybudované na Anglo-Saské tradici lze aplikovat i na místní prostředí. Datasety obsahují písně z hitparády TOP 200 a editorských playlistů, které vyšly během sledovaného období od května 2020 do března 2021. Písně z hitparády TOP 200 mi odhalily oblíbenost u posluchačů, v tzv. organickém poslechu. Písně z playlistů odhalují taktiku Spotify při propagaci určitých písní mezi posluchače (doporučený poslech). Analýza gender gapu je postavena na porovnání tří poměrů: písně vstupující na platformu, v hitparádě a v playlistech. S využitím základním statistických nástrojů představuje různorodé pohledy na genderovou nevyváženou nejen na platformě Spotify, ale i v celém českém hudebním průmyslu. Gender gap na platformě je prozkoumán s přihlédnutím k žánru písně, nahrávací společnosti, formace hudebníka a dalším. Výsledky výzkumu ukazují na nízké zastoupení ženských interpretek v celém hudebním průmyslu. Zatímco platforma aktivně ženy prosazuje ve svých playlistech...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 35 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.